Tento rok se již podruhé konal cyklus přednášek Regio Slanensis. Toto vzdělávací pásmo s historickým, společenskovědním i přírodopisným zaměřením je určeno převážně pro studenty Gymnázia Václava Beneše Třebízského Slaný, ovšem jakoukoli z přednášek si tento rok mohla přijít poslechnout i veřejnost.

Všichni přítomní se během dvou březnových týdnů (a několika náhradních termínů) dozvěděli něco nového o svém kraji, jeho krásách a historii. Já, studentka slánského gymnázia se zájmem o humanitní obory, jsem si opravdu přišla na své.
První přednáška z pásma Regio Slanensis byla ovšem přírodovědná. V pondělí 3. března navštívil budovu gymnázia Mgr. Miroslav Černý, aby přítomným přiblížil přírodní park Džbán. Pan Černý s nadšením a velice zasvěceně vyprávěl o přírodní kráse, která sice leží nedaleko Slaného, ale mnoho místních ji blíže nezná. Přednáška byla obohacena o fotografie (nejen) mnohých vzácných rostlin, které byste jinde těžko hledali.
Ve čtvrtek 6. března pohovořil Mgr. Jiří Unger o opevnění Slaného. Dozvěděli jsme se například to, že vnitřní město bývalo ve svých dobách dobře chráněno silnými hradbami a příkopem, ovšem do dneška se zachovaly pouze zbytky hradebních věží.
Další přednáška s názvem Spolkový život ve středočeském městě v 2. polovině 19. století se konala v pátek 7. března. PhDr. Martin Vostřel sice nemluvil o spolcích přímo ve Slaném, nýbrž o těch v nedalekých Lounech, to ale přednášce nijak neubralo na jejím půvabu. Upřímně mě překvapilo, kolik spolků zde fungovalo – přesná čísla sice nejsou známa, ovšem zhruba to bylo okolo sto třiceti organizací. Některé z nich dokonce přežily až do dnešních dnů, třeba Sokol funguje už sto čtyřicet pět let.
V pondělí 17. března se přítomní dozvěděli něco nového z moderních dějin, PhDr. Milan Bárta totiž mluvil o únosu Prokopa Drtiny ze slánského letiště. Celá akce, která měla bývalého politika dostat za hranice, sice nakonec neproběhla, ale bylo opravdu úžasné sledovat, jak lidé dokázali spolupracovat a utajit vše téměř do konce. Myslím, že tato přednáška byla obzvláště přínosná, protože především moderní dějiny se nás všech úzce týkají.
Mgr. Milan Hes, PhDr., uvedl v úterý 18. března přednášku s názvem Slánská bohéma – kapitoly z kulturních dějin slánské mládeže na počátku 20. století. Jak už název napovídá, dozvěděli jsme se něco o způsobu žití skupiny mužů, kteří patřili do tzv. slánské bohémy, a to zejména o jejich osobním životě a myšlenkách.
Ve středu 19. března promluvili Mgr. Jan Čečrdle a Martin Šturm o modelech a obrazech města Slaného. První jmenovaný popisoval, jakými způsoby se zjišťovalo, jak město dříve vypadalo. Martin Šturm pak všem přítomným přiblížil fungování 3D tiskárny, kterou u nás na gymnáziu máme, a popsal, jak se na ní tisknou rekonstruované domy.
Mě upřímně nejvíce potěšila přednáška s názvem Barokní a renesanční překvapení ve Slaném, kterou uvedli doc. PhDr. Petr Daněk, Ph.D., a Mgr. Jan Baťa, Ph.D. Dozvěděla jsem se totiž, že v našem město došlo k naprosto unikátnímu nálezu. V archivech byly objeveny nejen kompletní a tedy jedinečné notové zápisy, ale především dosud neznámý houslový part ze skladby Loutna česká od Adama Václava Michny z Otradovic. Díky Slanému se tedy konečně může nahrát skladba tak, jak byla původně napsána!
Poslední letošní přednáškou, jež se konala 25. března, nás provedli RNDr. Lubomír Pospíšil, CSc., a PhDr. Jiří Lukas. Řeč byla o slánském mincovním pokladu z 16. století, který obsahuje více než dva a půl tisíce mincí a jenž byl objeven náhodou až v roce 1948.
Věřím, že nejen studenti a profesoři, ale vůbec všichni, kteří se přednáškového cyklu Regio Slanensis II zúčastnili, byli spokojeni. Každý si v jednotlivých březnových dnech mohl najít témata, která ho zajímají, a dozvědět se o nich něco nového přímo z úst odborníků. Já budu doufat, že si tato akce udrží tradici i pro další léta.

Nikola Sedloňová, 3. A


Ohlédnutí za Regio Slanensis II

 

 

 

Joomla templates by a4joomla