24. ledna, po dlouhých měsících napjatého očekávání, konečně nadešel TEN večer. Maturitní ples oktávy. S blížícím se datem se stupňovala  nervozita, nadšení, ale u některých i lhostejnost.

Ráno proběhla generální zkouška. Většina věcí už byla dávno zařízena, zbývalo jen počkat do večera, což emočnímu stavu méně odolných jedinců zrovna neprospělo, a většina z nich se zhroutila do křesla svého kadeřníka. Okolo páté se sešli vykoupaní, voňaví  a  hezky oblečení studenti oktávy. Kapela i zvukaři začali s přípravami a vše do sebe zapadlo.

Úderem půl sedmé se do sálu protlačili první nedočkavci – samozřejmě šlo většinou o příbuzné maturantů.

Reakce vykulených babiček na sebe nenechaly dlouho čekat: „Beruško, já tě skoro nepoznala!“

Naštěstí pro veřejnost měli maturanti tyrkysové poznávací znamení – sukně nebo motýlky – a tak je v  davu nikdo nepřehlédl.

Moderátor plesu Aleš Lehký byl přesný jako hodinky. V 19:00 hod zahájil ples, a tím spustil sled událostí, který se nezastavil až do dvou hodin ráno. Maturanti si užili předtančení, šerpování, přípitek a proslovy. Pak si mohli konečně odpočinout od formalit a za doprovodu kapely Pepeto protančili až ke zlatému dešti. Ten však tanec přerušil jen na okamžik a opět pokračovala volná zábava.

Před půlnocí, když už duněl celý Grand, začali odšerpovaní maturanti připravovat půlnoční překvapení. Půlnoc byla zahájena módní přehlídkou a pokračovala mnohými tanečními čísly, a skončila vystoupením s třídním profesorem Michalem Šturmem v hlavní roli. Teprve pak se začal Grand opravdu otřásat v základech! Tanec neustal do druhé hodiny ranní, kdy třídní profesor oficiálně ukončil celý ples: „Pět minut a končíme, jo?“

Kamila Cinertová, oktáva